Neodpoutávej se nikdy od svých snů! Když zmizí, budeš dál existovat, ale přestaneš žít.
Když projdeš temnotou sám, bez světla druhých, začneš v sobě slyšet volání vlka.
Toho, který se nikdy nevzdává, i když ho svět nechá o samotě krvácet v tichu.
Zjistíš, že síla, kterou jsi hledal v lidech, byla vždy ukrytá v tobě.
A že ti, co odcházejí, nejsou ztrátou jsou očistou.
Vlk neprosí, aby zůstal někdo, kdo nechce.
Nepřetvařuje se, aby zapadl mezi stádo.
Vlk stojí pevně, i když vítr kvílí a sníh pálí do očí.
Protože poznal, že největší klid přichází až tehdy,
když přestaneš bojovat za pozornost těch,
kteří nikdy neviděli hloubku tvé duše.
Až přežiješ svá nejhorší období, zjistíš, že nepotřebuješ dav.
Stačí ti tvůj dech, tvé srdce a tvůj vlastní oheň.
A v tu chvíli už ti bude jedno, kdo tě opustil, protože pochopíš, že ten, kdo měl zůstat, ten zůstal.